Zbrašovské aragonitové jeskyně - prohlídka
Návštěvníci s průvodcem sestupují do podzemí přímo z terasy provozní budovy. Hned první schodiště se 70 schody je fyzicky nejnáročnější, další schodiště na návštěvní trase už jsou jen několikastupňová a až na dvě výjimky všechna vedou rovněž směrem dolů. Přes horní lávku mimoúrovňového křížení na Křižovatce vede trasa k prvnímu zastavení v Zasedací síni, kde nápadný skalní blok připomíná řečnický pult. Tyto partie jeskyní jsou již názornou ukázkou hydrotermálního krasu.
V části zvané U Antoníčka průvodce vysvětlí vznik unikátních raftových stalagmitů. Koblihová síň s pamětní deskou objevitele Josefa Chromého je pojmenována podle zlatavých útvarů na stěnách, podobných pocukrovaným koblihám.
Schodištěm vede do velké prostory s visutou lávkou – Gallašova dómu. Při vstupu lze nahlédnout do propasťovité Prokopovy kaple. Tu, stejně jako nejnižší části Gallašova dómu, zaplavuje neviditelné „plynové jezero“ oxidu uhličitého. Následuje křižovatka chodeb U Vodopádu, kde stěny zdobí klasická krápníková výzdoba. Trasa pokračuje do Křtitelnice, zde je na přemístěných raftových stalagmitech demonstrována dřívější představa o jejich vzniku, podle níž se nazývaly „gejzírové“.
Chodba ústí do největší prostory jeskyní – Jurikova dómu –, kam sestoupili poprvé v roce 1913 objevitelé z povrchu 42 metrů hlubokým komínem. Dóm se svažuje do nejnižší partie zvané Tunel zaplavené oxidem uhličitým. Jeho koncentraci demonstruje průvodce pomocí „školního“ pokusu s olejovou lampičkou. Ve stropě dómu vystupuje skalní kulisa Opona, hustě pokrytá bílými jehličkami a keříčky minerálu aragonitu.
Okolo jeskyně U Krokodýla a skupiny raftových stalagmitů Turecký hřbitov vstoupíme do 80 metrové spojovací štoly vyražené v letech 2002-2005. Prochází několika nově objevenými jeskyňkami s výraznou modelací stropů a geologicky pozoruhodnými sedimentárními výplněmi.
Štola končí na dolním mostě mimoúrovňového křížení, odkud klesá schodiště do Veselé jeskyně. Poslední zpřístupněnou prostorou je Mramorová síň, kde se v letní sezóně pravidelně konají výstavy současného výtvarného umění a příležitostně také komorní koncerty. Ryska na tabulce před východovou štolou dokládá výšku hladiny Bečvy, která zaplavila jeskyně při katastrofálních povodních v roce 1997. Návštěvní trasa končí na nábřeží Bečvy vedle Kropáčova pramene kyselky, tj. asi 100 m od centrálního prostoru lázeňské kolonády.
Prohlídková trasa - plán
